Praha se už odedávna chlubí celou řadou přízvisek a přezdívek. Je stověžatá, kamenná, zlatá, významné osobnosti o ní hovořily jako o paní  celých Čech, perle měst, bývá též nazývána srdcem Evropy. A to proto, že Čechy byly odjakživa pro Evropu důležitým územím. Přes Čechy vedly významné evropské cesty, po nichž odedávna putovaly karavany kupeckých vozů, naložené vzácnými látkami, kožešinami, drahokamy, nebo kořením. Leží geograficky blízko středu Evropy, je historicky, kulturně i politicky významným městem.

Světové veletrhy olympijských sběratelů mají bohatou historii, která se datuje od prvního ročníku, který se konal v roce 1994 v Lausanne. Tyto veletrhy se zaměřují na sběratelské předměty spojené s olympijskými hrami a sportem obecně, a staly se významnou platformou pro sběratele, obchodníky a fanoušky olympijského hnutí.

Veletrhy se zaměřují na široké spektrum sběratelských předmětů, včetně medailí, pohárů, plakátů, a dalších artefaktů spojených s olympijskými hrami. Tyto akce nejenže podporují sběratelskou kulturu, ale také slouží jako místo pro výměnu znalostí a zkušeností mezi sběrateli a odborníky v oboru.

V roce 2025 se Světový veletrh olympijských sběratelů uskuteční v Praze, což je významná událost pro českou sběratelskou komunitu. Organizace AICO (Mezinárodní asociace olympijských sběratelů) vybrala Prahu jako hostitelské město na svém zasedání v listopadu 2023. Tato akce slibuje přilákat sběratele z celého světa a posílit mezinárodní spolupráci v oblasti olympijského sběratelství.

Historie těchto veletrhů je také spojena s rozvojem olympijského hnutí a jeho vlivu na kulturu a společnost. Veletrhy se staly místem, kde se setkávají lidé s vášní pro sport a historii, a kde se sdílejí příběhy a vzpomínky na významné okamžiky olympijských her. Tímto způsobem přispívají k udržování olympijského ducha a tradice.

Veletrhy olympijských sběratelů se tedy vyvinuly z malých setkání do významných mezinárodních událostí, které oslavují nejen sport, ale i kulturu a historii spojenou s olympijskými hrami.

Mottem WOCF Prague 2025 je „100 let od VIII. Mezinárodního kongresu olympijského 1925 v Praze“. Výbor IOC tehdy rozdělil program M.K.O. 1925 na část technickou a pedagogickou. Kongresu se zúčastnili členové výboru IOC, představitelé národních olympijských výborů z celého světa a zástupci mezinárodních sportovních svazů olympijských sportů té doby. Na zasedání IOC, které předcházely kongresům, abdikoval baron Pierre de Coubertin na fukci předsedy a následně byl jeho nástupcem zvolen belgičan Henri de Baillet-Latoure.

Na úvodní stránce pod odkazem „Program“ je uveden konkrétní doprovodný program včetně data a místa konání. Zde uvádíme pouze výčet akcí souvisejících s historií olympijského a sportovního hnutí:

• Výstava a seminář ke „100 let od VIII. Mezinárodního kongresu olympijského v Praze 1925“
• Výstava „Mezinárodní veletrhy a výstavy s olympijskou a sportovní tématikou – FIPO, OLYMPEX, OLYMPHILEX, AICO-WOCF
• Výstava „Olympijské příběhy“ uspořádaná pod patronací Českého olympijského výboru a České olympijské akademie v Národním muzeu

Praha má bohatou a fascinující olympijskou historii, která sahá až do počátku 20. století. Město se ucházelo o pořádání letních olympijských her několikrát, přičemž první pokus se datuje do roku 1925, kdy se v Praze konal VIII. olympijský kongres. Tento kongres byl významný, protože delegáti doporučili, aby se olympijské hry konaly po dobu dvou týdnů, což se stalo tradicí na následujících hrách

Další významný pokus o pořádání olympiády přišel v roce 2005, kdy Praha byla jedním z kandidátů na pořádání letních her v roce 2016. Tento pokus byl součástí širšího úsilí o modernizaci městské infrastruktury a zvýšení mezinárodního profilu Prahy. Nicméně, Praha nakonec neuspěla, a olympiádu získalo Rio de Janeiro.

V roce 2007 se Praha znovu ucházela o pořádání olympijských her, tentokrát pro rok 2020, ale opět byla neúspěšná. Tento cyklus ucházení o olympiádu byl často provázen debatami o nákladech a přínosech, přičemž mnozí kritici poukazovali na to, že investice do olympijských her by mohly být lépe využity na rozvoj městské infrastruktury a sociálních projektů.

V současnosti se Praha snaží udržet olympijského ducha prostřednictvím různých sportovních akcí a projektů, jako je T-Mobile Olympijský běh, který podporuje aktivní životní styl a zapojuje širokou veřejnost do sportovních aktivit. V roce 2024 se v Národním muzeu koná výstava „Olympijské příběhy“, která představuje unikátní artefakty a příběhy spojené s olympijskými hrami, čímž se Praha snaží udržet olympijskou kulturu živou.

Celkově lze říci, že olympijská historie Prahy je příběhem ambicí, neúspěchů a snah o podporu sportu a zdravého životního stylu v české společnosti.

První zasedání Mezinárodního olympijského výboru u nás lze považovat za velmi významné. Ve dnech 29. května až 4. června 1925 se v Praze konal VIII. olympijský kongres. Vlastně můžeme říci, že šlo o kongresy dva. Vedle technického se poprvé v olympijské historii konal kongres pedagogický, jehož iniciátorem byl sám předseda MOV Pierre de Coubertin.

Ještě před olympijským kongresem se sešel MOV 26. – 28. května ke své schůzi. Nejdůležitějším bodem tohoto zasedání byla volba nového předsedy. Pierre de Coubertin podal již dlouho ohlašovanou demisi a novým předsedou byl v druhém kole zvolen Henri de Baillet-Latour z Belgie. Zároveň uveďme, že byli zvoleni do MOV i zástupci Německa a Rakouska a obě země se tak opět mohli zúčastnit olympijských her.

Zasedání obou částí kongresu bylo pak zahájeno slavnostní schůzí, na které pronesli projevy zástupce naší vlády ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, primátor hlavního města Prahy Karel Baxa a předseda MOV Pierre de Coubertin. Po slavnostním zahájení zahájil svá jednání technický kongres, kterému předsedal předseda Mezinárodní atletické federace Švéd Sigfrid Edström (později se v letech 1945 – 1952 stal předsedou MOV). K nejvýznamnějším usnesením patřilo přijetí statutu amatéra, olympijská přísaha, stanovení minimálního programu a maximální délky olympijských her a zavedení zimních olympijských her, když prohlásili Týden zimních sportů z předešlého roku za I. zimní olympijské hry.

Pedagogický kongres, který zahájil Pierre de Coubertin, projednal pod předsednictvím prof. Karla Weignera řadu problémů. Z mnoha otázek, jimiž se kongres zabýval, je třeba vyzdvihnout myšlenku výchovy sportem, důraz na sportovní všestrannost dětí a mládeže, na sportování žen, na potřebu spolupráce trenérů a lékařů, na uplatňování rytířského ducha a poctivé hry. Pražský kongres lze i dnes považovat za velmi důležitý pro rozvoj olympijské myšlenky. Dlužno dodat, že velkou zásluhu o přípravu a průběh kongresu měl náš zástupce v MOV Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.

V roce 1977 se od 15. do 18. června sešel v Praze MOV na svém 79. zasedání. Slavnostní zahájení se konalo v Karolinu. Po projevech předsedy ČSTV a ČSOV Antonína Himla a předsedy MOV lorda Michaela Killanina zasedání zahájil prezident Československa Gustáv Husák. Odpoledne pak začalo vlastní jednání v kongresovém sále hotelu Inter-Continental. V prvním dni jednání bylo přijato 11 nových členů MOV. V dalším programu byly podány zprávy o průběhu olympijských her v roce 1976 a příprav pořadatelů her v roce 1980. Dále MOV stanovil délku trvání letních her na 16 dní a zimních her na 13 dní.

Rovněž byl rozšířen program her – u letních o dvě váhové kategorie juda, u vzpírání byla zařazena váha do 100 kg a do programu se vrátila chůze na 50 km. V jachtingu nahradila třída Tempest třídu Star, u zimních her přibyla soutěž biatlonistů na 10 km. Jen těsně neprošlo zařazení moderní gymnastiky. Větší rozdíly pak byly při hlasování v neprospěch zařazení samba, cyklistického tandemu, běhu žen na 3000 metrů a ženského lyžařského běhu na 20 km.

Poslední den patřil dokončení jednání o zprávy jednotlivých komisí. Poté pokračoval návštěvou Staroměstské radnice, kam byli pozváni pražským primátorem Zdeňkem Zuskou a večerní rozloučení se konalo na zámku Koloděje.

Dlužno říci, že členové MOV poděkovali za vzornou péči a jednomyslným potleskem schválili návrh Rady pro řády, aby Olympijský pohár za rok 1976 byl udělen ČSTV, zejména za spartakiádu 1975. Na druhé straně je třeba říci, že zde byly i obavy organizátorů, zda se hosté nebudou zajímat o stíny politického a společenského života hostitelské země, zvláště v roce vydání Charty 77. Představitelé MOV však v zájmu nutného konsenzu neměli zájem dotýkat se těchto otázek. Předseda MOV se však musel ohradit, když jeho projev při zahájení byl pro československý tisk necitlivě cenzurován.

Potřetí a zatím naposledy se sešel MOV v Praze ve dnech 1. – 3. 7. 2003 na svém 115. zasedání. Nejdůležitějšími body k řešení bylo vybrat dějiště ZOH 2010, dále pak další perspektivu her a doplňující volby členů a místopředsedy MOV. První den byl plný oficialit. Nejprve přijal na Hradě účastníky zasedání prezident republiky Václav Klaus. Ten také promluvil na slavnostním zahájení zasedání v Obecním domě. Dalšími řečníky byli předseda ČOV Milan Jirásek a předseda MOV Jacques Rogge z Belgie. Dlužno podotknout, že velice dobře uváděl celý večer známý herec Marek Eben. Před večerním programem oficiálně otevřel Jacques Rogge výstavu Sport v českém umění 20. století.

Druhý den proběhlo hlasování o místě XXI. zimních olympijských her. Volba se již konala v hotelu Hilton. V prvním kole hlasování byl první Pjončchang (51 hlasů), druhý skončil Vancouver (40 hlasů) a vyřazen byl rakouský Salcburk (16 hlasů). V druhém kole však nakonec zvítězil kanadský kandidát Vancouver, když dostal 56 hlasů a porazil tak korejského kandidáta Pjončchang (53 hlasy). Ještě snad stojí za to dodat, že Vancouver měl v delegaci hokejovou legendu Wayna Gretzkého, Salcburk pak lyžaře Hermanna Maiera a fotbalistu Franze Beckenbauera a Pjongčchang kromě dvou olympijských vítězek v shorttracku také vítěze maratónu v roce 1992 Hwang Young-Joa.

Z dalších přijatých bodů jmenujme alespoň volbu nového místopředsedy, kterým se stal Kim Un-jong z Koreje, posunutí konání olympijských her v Pekingu a zařazení cyklistické disciplíny BMX do programu her, přijetí jednotných pravidel v boji proti dopinku a přijetí Afgánistánu, Východního Timoru a Kiribati do MOV, který tak sdružoval 202 zemí. Pro nás bylo důležité anulování výsledků ruské lyžařky Lazutinové ze ZOH 2002, čímž naše Kateřina Neumannová získala stříbro v běhu na 15 km a bronz v kombinaci.

Světový veletrh olympijských sběratelů WOCF Prague 2025 je toho druhu největší akcí, která se kdy konala na území Česka, resp. Československa. Veletrh je pořádán pravidelně s několika málo výjimkami od r. 1994 a tento pražský je v pořadí již 28.veletrhem.

Veletrhu se pravidelně zúčastňuje více než 100 vystavovatelů jak z řad členů  zájmových organizací sběratelů olympijských a sportovních memorabilií (filatelie, odznaky, medaile, vlajky a další artefakty) sdružených v A.I.C.O ale i jednotlivců z celého světa. Je zde mimořádná příležitost spatřit unikátní sbírky které jsou k vidění jen v předních sportovních muzeích ve světě.

Veletrh je samozřejmě nejen prodejním místem, ale i místem osobního setkání olympijských a sportovních sběratelů, příležitostí k navazování nových kontaktů a možností vzájemné výměny předmětů sběratelského zájmu. Domácí sběratelé mají dobré zkušenosti s pořádáním veletrhů Sběratel, které jsou hojně navštěvovány a těší se oblibě i zahraničních návštěvníků. Organizací veletržního programu WOCF Prague 2025 je pověřena osvědčená společnost Double Impact.